"Tohle auto tu nesmí stát, je tu zákaz zastavení," křičelo naše tříleté děcko na celou ulici. "A tady je slepá ulice - a tady zákaz odbočení!" Bylo úžasné sledovat, co všechno najednou dětské oči vidí.
Ale nezůstali jsme jen u značek pro auta. Dnes jsme si představili i turistické značky a zjistili jsme, že když se na náměstí dáme ve směru zelené, dojdeme až na nádraží Kolín-zastávka. A odtud kousek přes most a k pomníku dvou medvědů Pojďte pane, budeme se hrát. A tak jsme se dnes s medvědy potkali.
Dnes jsme ale měli ještě další práci. Povídali jsme si o tom, jak se asi ve světě značek orientují postižení lidé a zahráli jsme si na slepce. Vodili jsme se a zažívali pocity lidí, kteří nevidí a musí si pomoci dalšími smysly.
Minulý týden jsme se značkami pracovali opravdu hodně - fotili jsme je venku, kreslili, vyráběli ze špachtlí, určovali jejich tvary a barvy, použili je při stavbě naší obří silnice - zkrátka obklopili jsme se jimi a užívali si světa symbolů a zkratek.
Některé děti začaly pracovat s vodou. To bylo napětí, aby byla přelita i ta poslední kapička ze džbánku do džbánku.
Do školky nám přišly materiály z nakladatelství Klett a my jsme mohli vyzkoušet písanky Lili a Vili. Zalaminovali jsme jednotlivé listy, protože děti milují fixy na smazávací tabule. Ta radost, když můžou jeden list trénovat několikrát po sobě, je fascinující.
Učebnice Lili a Vili jsou sice určeny dětem z prvních tříd, ale některé aktivity se nám moc líbí a hlavně čítanku určitě využijí i děti, které už ve školce čtou. Lili a Vili učí číst děti pomocí genetické metody a naši předškoláci už spoustu stránek zvládnou přečíst úplně bez pomoci.
Žádné komentáře:
Okomentovat